News

Generální ředitelé vládám: Vyřešte si zadlužení a zajistěte nám dostatek kvalifikovaných zaměstnanců a podmínky pro růst

Téměř dvě třetiny (65 %) generálních ředitelů nejvýznamnějších společností po celém světě mají obavy z toho, jak se vlády vypořádají s rozpočtovými deficity. Vyplývá to z průzkumu poradenské sítě PwC mezi více než tisícovkou (1258) ředitelů, který zkoumal jak jejich pohled na budoucnost firem, které řídí, tak i na podmínky a vztahy s veřejným sektorem v zemích, kde působí. Proto v průzkumu odpovídalo vedle generálních ředitelů navíc také 23 významných představitelů veřejného sektoru.

„Studie ukázala, že zadání od generálních ředitelů pro vlády je zcela jednoznačné. Vyřešit zadlužení, a to způsobem, který nepodváže růst a pomůže firmám i celým ekonomikám ke zvýšení konkurenceschopnosti. Zároveň vlády musí svým dílem přispět k zajištění dostatečného zdroje kvalifikované pracovní síly,“ uvedl Jiří Halouzka, partner oddělení Poradenství, PwC Česká republika.

„Na vládní úrovni je před námi spousta práce, neboť instituce a jejich kvalita jsou jednou z hlavních slabin naší konkurenceschopnosti. Firmy i občané se shodují v požadavku, že Česká republika potřebuje zlepšit služby veřejného sektoru, zejména vládních institucí, zavést mezinárodně běžný standard manažerského řízení s větší politickou nezávislostí a lépe investovat do kvalitního vzdělávání a inovací,“ potvrzuje Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu.

Generální ředitelé se podle průzkumu PwC shodli na třech následujících prioritách, na něž by se vlády měly zaměřit:

1. Vypořádat se s deficity
Správně stanovit priority, mít odvahu k těžkým rozhodováním a dokázat udělat více nebo alespoň stejně za méně. To jsou klíče k úspěchu. „Vlády po celém světě čelí potřebám snížit deficity a dluhy, aby zabránily riziku „projedení“ budoucnosti svých občanů,“ říká Jiří Halouzka.

Prioritou při řešení deficitů by mělo být:

• Hledání způsobů, jak dosahovat vyrovnanějších veřejných rozpočtů, se zaměřením na snižování nákladů a hledání nových zdrojů financování.
• Reformy trhu práce, které zohledňují náklady na pracovní sílu.
• Inovace způsobu poskytování služeb, zejména lepším využíváním soukromého a neziskového sektoru.
• Zlepšení odpovědnosti a transparentnosti.

2. Umožnit růst
Vlády mají velkou odpovědnost za vytvoření vhodných podmínek pro růst, který je finančně, ekonomicky i ekologicky udržitelný růst, tzv. dobrý růst. „Podniky vlastněné státem či municipalitami poskytují příležitosti pro vlády v oblasti vytváření pracovních míst a podpory inovací. Jsou zapotřebí nová měřítka hodnocení sledující více, než jen tradiční finanční ukazatele a která musí poskytnout vládním představitelům i daňovým poplatníkům ucelený pohled,“ říká Jiří Halouzka.

Mezi tři klíčové mechanismy veřejného sektoru umožňující růstu patří:

• Města, která jsou hlavním motorem udržitelného růstu. „Inteligentní města“ také přinášejí novou úroveň spolupráce napříč sektory taženou společnými zájmy v oblasti čistých technologií, energetické efektivity a udržitelnosti.
• Klastry ekonomických aktivit, které jsou životně důležité pro konkurenceschopnost, stejně tak jako je potřeba inovačních systémů a nových způsobů modelování a financování růstu, stanovování priorit a zaměření prostřednictvím národních strategií inovace.
• Vyvážený integrovaný program infrastruktury je potřebný pro jakoukoli moderní ekonomiku, která má fungovat efektivně a být konkurenceschopná.

3. Boj s nedostatkem kvalifikované pracovní síly
„Spolupráce veřejného a soukromého sektoru je rozhodující při získávání a udržení zaměstnanců. Vlády mohou udělat více pro vytvoření prostředí, které pomáhá překonat nedostatek klíčových odborníků na trhu," říká Jiří Halouzka.

Je odpovědností vlád pomoci podnikům získat potřebné odborníky prostřednictvím:

• Programů, které „vybaví“ lidi potřebnými dovednostmi.
• Nových způsobů, které přesvědčivě nasměrují lidi do vysoce kvalifikovaných povolání, která na trhu chybí.
• Řešení nevyužitého potenciálu některých skupin obyvatelstva, který by mohl zvýšit produktivitu celé společnosti.
• Řady dalších opatření, která vládní organizace a veřejný sektor musí jako zaměstnavatelé učinit, aby si držely a zapojily své klíčové zaměstnance - včetně zvýšení atraktivity veřejného sektoru, rozvoje trvalé plánu pracovní síly, definování potřeb na znalosti a schopnosti zaměstnanců a jejich systematického mapování a udržováním s ohledem na místní zdroje.